Když teorie o vrstvení vlastně neplatí...

Donedávna jste se ve všech příručkách a článcích a nevímčemvšem zabývajícím se oblečením do přírody mohli dočíst zejména o "vrstvení". Tento přístup vycházel zejména z rozdělení oblečení na několik vrstev, každou s jinou funkcí: nejspodnější vrstva měla především odvádět vypocenou vlhkost od těla, druhá vrstva měla schovávat tu spodní prádlovou aby člověk nepobuřoval, ono to prádlo v ne tak dávné minulosti technického oblečení skutečně nebylo moc reprezentativní, třetí vrstva měla zajišťovat tepelnou izolaci, čtvrtá vrstva nás měla chránit před větrem, pátá vrstva před deštěm.

Osvícenější autoři již tenkrát zmiňovali, že je dobré když všechny vrstvy dýchají a vedou vlhkost, tedy když vlhkost odvedená pracně od těla prádlem nezůstane viset hned v druhé vrstvě. Jenže svět mezitím pokročil a ani outdoor, z něhož se, co se vybavení týče, stal prakticky samostatný vědecký obor, jde s ním. A tak se objevují nové materiály, nové poznatky, nové zkušenosti. A škatulky vrstev jaksi přestávají stačit.

Materiály používané na outdoorové oblečení se totiž neustále vyvíjejí a nejde přitom jen o to, že se zlepšují charakteristiky udávající prodyšnost, odolnost proti vodě a podobně (a to nejen jedna na úkor druhé, ale často i všechny současně). Objevují se i látky, které nejsou jednoznačně zařaditelné do některé vrstvy. Spojují v sobě tolik vlastností a funkcí, že škále jejich použití je obrovská. Jeden materiál a tím jeden kus oblečení nyní dokáže neuvěřitelně rychle odvádět vlhkost, tepelně izoluje (přesněji udržuje ideální mikroklima - co to je si vysvětlíme níže), do značné míry chrání před větrem a navíc: i když je použitelný i přímo na tělo, tedy jako prádlo, vypadá dobře. Velice dobře.

Příkladem je Polartec Power Strech.

Na tohle už přístup vycházející z vrstvení oblečení zkrátka nestačí. Je čas na nový přístup. Na přístup, který přestane rozlišovat spousty vrstev podle funkcí (odvádění vlhkosti od pokožky, termoizolace...) a zaměří se na podstatu. Jejda jejda, nová teorie... Sotva se člověk zorientuje v té staré, sotva zvládne vrstvení, vyrukují na něj - s čímpak - s nevrstvením? No každopádně s novou teorii. Nebojte se, ta nová je jednodušší.

Jejím základem jsou totiž pouhé dva body:

1. tělo potřebuje dýchat
2. tělo nemá rádo živly

které lze shrnout dokonce v jeden:
1 + 2 = základem všeho je ideální mikroklima

Co že to všechno znamená?

1. pot a přebytečné teplo se musí dostat co nejrychleji pryč a oblečení, když už mu v tom vyloženě nepomáhá (i když i to je dnes možné), nesmí v tom rozhodně bránit

2. déšť, sníh, vítr... pěkné, fajn; pro mnohé z nás je taková rozzlobená příroda dokonce přitažlivější než nebe bez mráčku a hory zalité sluncem. Jenomže právě proto tam chceme BÝT, živly neživly, ať už to pojímáme jako souboj s nimi nebo jako souhru chceme cítít vítr a déšť - ale ne na kůži.

Mikroklima

Mikroklima neboli pohodlíčko u tělíčka je tenká vrstva vzduchu těsně u těla, která má ideální teplotu i vlhkost. Tato vrstva je silná asi jeden milimetr. Pohodlně se cítíme, je-li teplota mikroklimatu zhruba 34°C - 35°C a jeho relativní vlhkost mezi 40 % a 60 %. Registrujeme i malé změny - již snížení teploty mikroklimatu (a tedy i naší pokožky) o několik stupňů způsobí, že je nám chladno. A naopak: dokud zůstává mikroklima nezměněné, cítíme se příjemně.

Čím se mikroklima narušuje?

zadrženou vlhkostí (potem)
větrem, který pronikne oblečením
vlhkostí zvenku
zimou, která se pod oblečení dostane při nedostatečné schopnosti tepelné izolace
zadrženým teplem, které si při aktivitě "vyrobíme"

Takže mikroklima je ideální když:

 1)je oblečení prodyšné - když nebrání unikání vlhkosti a přebytečného tepla ale naopak je pomáhá odvádět
 2)k nám neproniknou nepříjemné vnější vlivy - voda, vítr a zima

Proč je důležité odvádět pot ven?
Proč je důležité nepustit vnější vlhkost dovnitř?
Čili proč by nejen dětská prdelka měla být v suchu?

vlhko u těla je nepříjemné. Sami určitě znáte ten pocit: Mokré, studené tričko přilepené na kůži, na to mokrý batoh jako dezert. No nic moc.
odvádí se tak teplo. NAŠE teplo! Což by bylo v pořádku, kdyby se odvádělo jen to přebytečné. Jenže obyčejné tričko je ... obyčejné tričko, je hloupé, co ono ví kolik tepla my potřebujeme a chceme? A takovéto ochlazování jednak snižuje naši výkonnost a jednak ohrožuje naše zdraví. I kdyby nám tohle nevadilo, je tu jedna neoddiskutovatelná a generacemi ověřená skutečnost: vibrace přenášené tkáněmi a kostmi od zimou rozklepaných zubů k mozku znemožňují zpracování těch nádherných vjemů, jimiž nás příroda zásobuje .
Nejvíc mokro máme obvykle tam, kde je to nejnebezpečnější. Pár minut chladu na ledviny, trošku mokrého průvanu mezi lopatky, a je to .

Je třeba zdůraznit, že lidské tělo i v klidu vypotí 0,05 až 0,1 litru vody za hodinu (hmmm, překlad pro snazší představu: velkého panáka až decku). Jakmile se začneme trochu pohybovat, tento objem rychle roste. Maxima dosahuje při nejnáročnějších sportovních výkonech: například u maratonských běžců byly zaznamenány i téměř čtyřlitrové úbytky.

Proč je důležité nepustit k sobě vítr?
Měla babička pravdu když říkala: a hlavně neprofoukni?
Jo, tentokrát měla.
Když se vítr dostane až ke kůži, vznikne tak v našem pracně budovaném mikroklimatu solidní průvan. Zkrátka si tam tak vyvětráme. Větrat někdy není špatné, ale musí se to pojímat tak nějak rozumně, že. Průvan u těla fakt ideální není. A i kdyby: on ten vítr větrá dost důkladně. Skvěle je to vidět z následující tabulky.

Efekt chlazení větrem - viz obrázek

Proč je důležité odvádět přebytečné teplo?
Co je špatného na soukromém mobilním pařeništi?

Stejně jako ochlazování, i přehřátí je nebezpečné. Pokud oblečení nedýchá, přehřejeme se jako parní kotel. Výkonnost se snižuje, a navíc když pak máme tu možnost a můžeme se ochladit, zpravidla to přeženeme. A takovéhle saunování není zrovna to pravé a zdravé.

Tato pravidla bychom tedy měli při oblékání respektovat. Tedy především by je mělo respektovat to, co si na sebe navlékneme.

Základním heslem je

prodyšnost
odvádění vlhkosti
Je-li to třeba, tedy když o sobě dají vědět živly, přibyde
odolnost proti větru
odolnost proti vodě
tepelná izolace

Je pochopitelné, že když zrovna neprší nebo nepadá něco jiného souvisejícího s H2O, nemusíme trajdat v Gore-Tex bundě. Stejně jako při naprostém bezvětří nepotřebujeme nijak akutně Windstopper (nyní odhlédněme od toho, že nám například: ta bunda velice, ale opravdu velice sluší).

Obojí, Gore-Tex i Windstopper, je totiž membrána. Ta sice na rozdíl od rovněž používaného zátěru umožňuje zvyšouvat současně hodnoty prodyšnosti i stupeň ochrany před živly, a díky onomu zmiňovanému technickému a technologickému pokroku se to také děje, ale dokonale prodyšná stále není a nikdy nebude. Při opravdu intenzivní aktivitě dojde - odborně řečeno - k přetížení systému a - lidsky řečeno - oblečení přestane stíhat, pot přibývá příliš rychle a látka ho nestačí odvádět.

Pokud se něco takového stane když je venku - tedy mimo naše oblečení :) hezky a je možné si membránu svléknout, je dobré této možnosti využít.

Co dělat, pokud se systém přetíží a venku ze zrovna žení všichni čerti?
Tam, kde už samotný materiál nestačí, může být velkým pomocníkem střihové řešení oblečení a různé vychytávky - odvětrávání podpaží, obousměrné rozepínání zipu, meshové neboli síťovinové kapsové váčky (umožňují doplňkově odvětrávat oblečení rozepnutím kapsy), rozepínací nohavice kalhot a další.

Když si tedy vše shrneme:

Ze dvou základních pravidel:

tělo potřebuje dýchat
tělo nemá rádo živly

platí bod 1 vždy, bod 2 je nutné zohlednit jen pokud si to počasí skutečně žádá.

Oblečení by mělo být vyrobeno z materiálů, které body 1 a 2 co nejvíce respektují a střihově by mělo být řešeno tak, aby umožňovalo plynule regulovat mikroklima