PROČ SPACÁK HŘEJE?
Spací pytel sám o sobě nehřeje vůbec. To, co v něm hřeje, je lidské tělo a spací pytel toto teplo kolem těla udržuje. Izolačním mediem ve spacáku je vzduch, zadržovaný v náplni spacáku. Množství vzduchu v náplni je přímo úměrné izolačnímu výkonu spacáku. Hmotnost a objem náplně však musí být co nejmenší.
Výběr správného spacáku se v poslední době neobjede bez odborných znalostí z několika fyzikálních a oborů. Je to skutečně tak složité?
Posoudit kvalitu spacího pytle složité rozhodně není. Potřebujeme k tomu však dostatek správných informací.
Jaké informace či hodnoty je pro posouzení kvality spacáku třeba znát?
Hmotnost spacáku, objem ve sbaleném stavu, tzv. limitní teplotní hranice, absropční schopnost, prodyšnost spacáku a vodoodpudivost svrchního materiálu.
Hmotnost spacího pytle
Je dána především kvalitou použitých materiálů. Nejlehčím řešením jsou spacáky z jemných a přitom pevných materiálů (např.Colibri DWR) s vysoce rozpínavou péřovou náplní (s tzv. vysokým loftem). Syntetický spacák je v porovnání se stejně výkonným péřovým spacákem vždy o mnoho těžší a objemnější .
Objem spacího pytle ve sbaleném stavu
Užitná hodnota spacáku je též určena informací, jak velké místo spací pytel zabere např. v batohu. Mezi nejlépe sbalitelné spacáky patří opět ty péřové. Nejen, že při použití kompresního obalu nebo napěchování spacáku na dno batohu, zaberou nejméně místa, ale také velice rychle po rozbalení zaujímají původní loft .
Limitní teplotní hranice
Podle současných platných norem platí, že zásadním a mnohdy jediným údajem pro výběr správného spacáku je výsledek laboratorního testu (v Evropě EN J), vztaženého k metabolickému výkonu průměrného zdravého člověka, jehož osobní věkové, váhové a další parametry jsou také normovány.
Testy probíhají v pokojové teplotě a bez přítomnosti živého člověka uvnitř spacáku. Testovací figurína se nepotí a je jen mrtvým čidlem bez osobních pocitů či zvláštních nároků na tepelný komfort. Výsledkem testů jsou počítačovým programem dopočítávané hodnoty čtyř tepelných údajů na teplotní škále, z níž je však zajímavější jen údaj o tzv. limitní teplotě, tedy normou určené dolní hranici tepelného komfortu. Tento údaj může sloužit pro přibližné posouzení izolačních schopností spacáku v suchém stavu nebo pro srovnání několika spacáků stejné třídy od různých výrobců.
Použijme tedy tento proměřený údaj o izolačních schopnostech spacáku za jeden z faktorů pro posouzení kvalit spacáku. Pozor. Nejde o údaje garanční, ale o orientační (to by platilo, kdyby Vaše tělo odpovídalo normě, nepotili jste se a spali jste výhradně v laboratoři…).
Absorbční schopnosti spacáku
Schopnost spacího pytle uložit v sobě určité množství tělesné vlhkosti tak, aby nerušila komfort spáče. Vyjadřuje se v gramech. Jde o množství vody, které se může uložit v mikrostruktuře náplně, aniž by spáč pociťoval vlhkost nebo chlad.
Během jedné noci ztratí zdravý člověk přibližně 750 g vody. Ta musí být jednak odvedena přes stěny spacího pytle do okolí a zčásti absorbována tak, aby nevadila.
Paropropustnost spacáku
Bez schopnosti odvodu vodních par by spací pytel ztratil svou izolační schopnost během první noci. Kondenzát tělesné vlhkosti by náplň postupně nasytil a proměnil v potní lázeň.
Paropropustnost podle celosvětově používaného testu “ Ret“ se vyjadřuje v Pa.W.m2 a v podstatě označuje množství energie potřebné k přenosu vodní páry z jedné strany materiálu na druhou. Čím je číslo Ret nižší, tím je paropropustnost lepší.
Vodoodpudivost vnějšího materiálu
Spacák je třeba chránit i před vnější vlhkostí. Proto musí být jeho vnější materiál dostatečně vododopudivý. Obecně však platí, že vyšší odolnost proti vodě znamená zároveň nižší prodyšnost a propustnost pro vodní páry. Proto je třeba zvolit materiál, který má oba tyto parametry ve správné rovnováze. Na spacáky, u kterých předpokládáme použití převážně ve vlhkém prostředí, používáme materiály s vodoodpudivostí vyšší.